LightBlue - smart marketing solution.

čtvrtek 19. června 2008

Kufrový test

Jsou-li stránky dobře navrženy měli byste být schopni zodpovědět na následující otázky:
  1. O jaký server se jedná? (Logo serveru)
  2. Na jaké jste stránce? (Název stránky)
  3. Jaké jsou hlavní sekce tohoto serveru? (Sekce)
  4. Jaké máte na této úrovni možnosti? (Lokální navigace)
  5. Jakým způsobem můžete vyhledávat?
Pro provedení kufrového testu postupujte ve třech krocích:
  1. Náhodně zvolte nějakou stránku serveru a vytiskněte ji.
  2. Podržte ji na délku paže nebo přimhuřte oči, abyste ji nemohli podrobně studovat.
  3. Pokuste se nejrychleji najít a zakroužkovat všechny položky:
    1. Logo serveru
    2. Název stránky
    3. Sekce a podsekce
    4. Lokální navigaci
    5. Ukazatel(e) "Zde se nacházíte"
    6. Vyhledávání
Zdroj:
Krug, S., Web design: Nenuťte uživatele přemýšlet!, Computer Press, Brno 2003, 1. vydání, ISBN 80-7226-892-9.

úterý 17. června 2008

Na co si dát pozor u firemního webu

  1. Odstraňte zbytečné bariéry, které brání návštěvníkům v častém používání. Nejčastější barierou jsou různá intra, nadbytečná a na připojení náročná grafika.
  2. Na homepage patří aktuality, zajímavosti a hlavně novinky. Hlavní stránka je výkladní skříní a pravě ona rozhoduje, zda bude návštěvníkovi stát za to vstoupit a zkoumat web dál.
  3. Zkoušeli jste co se stane, když vaše stránky vidí lidé poprvé. Ve většině případů jsou návštěvníci zmateni, nevědí, které odkazy jsou důležité, a kde mají začít.
  4. První upoutá pozornost vaše logo, které by nemělo být příliš velké ani malé.
  5. Poblíž loga serveru je obvykle umístěný krátký slogan či sdělení, které návštěvníkům vysvětluje poslání webu. Návštěvník by měl byt schopen z pohledu na logo a slogan povědět zaměření webu.
  6. Váš web musí být dostatečně srozumitelný a pochopitelný. Při pohledu na dobře vytvořené stránky okamžitě vidíte, jaké možnosti můžete využít. Nemusíte přemýšlet a jenom klikáte na odkazy.
  7. Důležitá klíčová slova v odkazech jsou vhodná pro návštěvníky i vyhledávací roboty. Text odkazu by měl dostatečně vysvětlovat, jakou stránku návštěvník po kliknutí nalezne. Následně nadpis takové stránky a titulek by měl korespondovat s odkazem, aby nebyl návštěvník zmaten, zda nekliknul vedle.

zdroj:
Hasalík, R., Firemní web: nejen o navigaci a použitelnosti, ITBIZ, [cit. 18.5. 2007, online], ISSN 1802-1581.

středa 11. června 2008

Online nástroje pro týmovou práci

Připravil jsem seznam několika užitečných online aplikací, které lze používat bez ohledu na místo, ze kterého se k nim přistupuje. Jedinou podmínkou je, být online. Pracuji pravidelně na třech různých PC (pracovní stanice, notebook) s různými operačními systémy (Linux, Win XP) a je pro mě důležité, kdykoliv pružně pokračovat v započaté práci.
  • Google Calendar - jednička mezi kalendáři, nabízí sdílení kalendářů pro plánovaní činností týmu a hlavně notifikace formou SMS zdarma.
  • Remember The Milk - task manager, který v kombinaci s GTD je velice mocným nástrojem.
  • Google Notebook - skvěla věc na organizaci poznámek, ideální pro sbírání myšlenek pro přípravu porad, opět je možno, aby do jednoho zápisníku vpisovalo současně více uživatelů. Doporučují využít s add-onem do FireFox.
  • Google Reader - nejlepší online čtečka RSS.
  • Google Bookmarks - používám jako add-on FireFox, na každém počítači mam své oblíbené založky, neuvěřitelně šetří čas.
  • Google Documents - když potřebujete společně pracovat na tabulce nebo prezentaci. Skvělé pro tvorbu typografických manuálu nebo plánování mediaplánů v týmu.
  • Mind Meister - můžete provádět brainstorming po Skype nebo sám vytvářet myšlenkové mapy ke svým projektům. ($4 měsíčně, na zkoušku měsíc zdarma)
Do sestavy chybí online Project Manager, který by byl zdarma nebo stál za drobný poplatek. Zatím používám freeware Planner jako stand alone aplikaci. Alternativou ke Google je Zoho, ale to mi nikdy nepřirostlo k srdci a většina aplikací je zpoplatněna.

pondělí 9. června 2008

Čím je nebezpečný splog

Splog označení se používá pro blog, který používá pro svůj zdroje z jiných blogů za účelem zvýšeni počtu relevantních zpětných odkazů. V dnešní době existuje již mnoho nástrojů, které tuto činnost dělají automaticky. Boj s tímto "nešvarem" je podobný jako s e-mailovým spamem, tedy nikdy nekončící.

Splogy často žijí z cizího obsahu, včetně toho, že jej automaticky stahují přes RSS (což je podstatně jednodušší, než jej vyzobávat z HTML stránek blogu). Pokud už tedy poskytujete svůj autorský obsah na Internetu, není špatný nápad do svého obsahu doplnit něco, co vám ho umožní najít. Zejména v případě RSS není od věci do poskytovaného textu doplnit nějaký další - ať již viditelný či nikoliv. Některé blogovací systémy dokonce pro tuto potřebu nabízejí plug-in.

Rozhodně neexportujte do RSS celé články, ale preferujte zkrácený export nebo jen titulek a perex.

Narazíte-li na splog, neváhejte jeho existenci oznámit. Pokud na blogovacím systému není automatický nástroj, upozorněte na to přímo provozovatele daného systému.

Užitečné služby:
  • CopyScape, přímo hledá "vaše" články na jiných webech,
  • Technorati či IceRocket a PubSub mohou pomoci tak, že čas od času se podíváte, zda se vaše jméno (či nějaké jiné unikátní "texty") neobjevily někde jinde.
Pokud jste své texty doplnili o nějakou jednoznačnou identifikaci (MD5 hash nemusí být až tak špatný nápad), budete to mít jednodušší.

"Z pohledu obchodního práva není vyloučeno, aby přebírání zpráv od jiných subjektů bez jejich souhlasu, přestože se jedná o poměrně běžnou praxi, bylo považováno za nekalou soutěž," říká právník Aujezdský v článku Radka Hasalíka: RSS: užitečný pomocník pro zloděje obsahu?

zdroj:
Dočekal D., Splog: fenomén, který potrápil Blog.cz, Lupa.cz, [cit. 2.6. 2008, online], ISSN 1213-0702.
Hasalík, R., RSS: užitečný pomocník pro zloděje obsahu?, Lupa.cz, [cit. 28.5. 2008, online], ISSN 1213-0702.

Jak se dívá ÚOOÚ na spam?

Pokud spouštíte jakýkoliv nový projekt na internetu, první co vás napadne je - povědět o něm co nejvíce lidem. Jako nejednoduší cesta se nabízí e-mail, jako zcela nejlevnější reklamní prostředek. Pokud bychom se měli držet přísné dikce českého zákona, jsou naše možnosti velice omezeny, ale jak ukazuje článek Jiřího Macicha na Lupě, Úřad pro ochranu osobních údajů přistupuje k problematice zcela racionálně.

V případě obchodní nabídky zaslané českou firmou s možností odhlášení je třeba toto učinit, a teprve pokud to nepomůže a nabídky docházejí dále, je třeba tuto firmu náležitě ‚poučit‘, uvádí ÚOOÚ. Jinými slovy když vám poprvé přijde nějaká obchodní nabídka, je to v pořádku. Když vám ale přijde znovu i po vyjádření jasného nesouhlasu se zasíláním dalších obchodních sdělení, je to už případ pro ÚOOÚ.

Množství případů končí právě tím, že kontrolovaný předloží Úřadu doklady o registraci, o využívání nějakého produktu či o tom, že dotyčný je jejich dlouholetým zákazníkem. Jsou případy, kdy Úřad sice dosáhne odstranění z databáze, ale dotyčný se vzápětí přihlásí znovu. Jsou lidé, kteří zapomněli své původní heslo, a tak se přihlásí znovu pod jiným heslem. Existují případy, kdy Úřad našel stěžovatele v jedné databázi šestkrát, pokaždé pod jiným přihlašovacím jménem, ale se stejnou elektronickou adresou, popisuje ÚOOÚ své zkušenosti.

ÚOOÚ mimo jiné uvádí, že mu chodí stížnosti od lidí, kteří dostali od svého bývalého spolužáka e-mailovou pozvánku na komunitní server Spolužáci.cz.

ÚOOÚ v roce 2007 v číslech:
  • 1569 stížností
  • vyřešeno 1012 podnětů (2/3)
  • stížnosti se celkem týkaly 515 subjektů
  • 466 subjektům, bylo uloženo nápravné opatření
  • 71 subjekty bylo vedeno správní řízení a byla jim pravomocně uložena pokuta v celkové výši 437 000 Kč
Neméně zajímavá je i diskuze pod článkem, kde si můžete přečíst mnoho střípku z praxe. Z těch nejzajímavějších vybírám:
  • ... vysledek katastrofalni - prej ze dany podnikatel v dobe poslani mailu jeste nebyl podnikatel ale zacinal a tudiz se na nej platnost zakona nevztahuje.
  • UOOU nema autoritu pred spamery, ale normalni firmy buzeruje.
  • Kvůli firemnímu newsletteru jsou schopni udělat místní šetření, ale Hotel u Lípy a další čeští spameři je nijak netrápí ...
  • Aby to snad někdo nechápal chybně, že ÚOOÚ nedělá vůbec nic, mohlo by se to případně doplnit nezpochybitelnými úspěchy úřadu: "ÚOOÚ se dlouhodobě daří trestat až tři spammery ročně pokutami v řadu stokorun."
zdroj:
Macich, J., Spam v Česku: ÚOOÚ si nemyslí, že je to tak hrozné, Lupa.cz, [cit. 9.11.2008, online], ISSN 1213-0702.

středa 4. června 2008

Certifikace internetových obchodů

Certifikace je proces hodnocení internetového obchodu podle Certifikačních pravidel, jehož úspěšným završením je vydání certifikátu. Stvrzuje, že certifikovaný obchod dodržuje základní pravidla bezpečného a bezproblémového nákupu, zejména úplné a pravdivé informování o provozovateli, procesu nákupu, vyřízení objednávky a reklamacích a bezproblémovou komunikaci se zákazníkem. Certifikační pravidla stanovuje Asociace pro elektronickou komerci jako tuzemská autorita v oblasti elektronického obchodu. Certifikace provádí APEK již od roku 1999.

Certifikáty pro internetové obchody:






APEK Certifikovaný
obchod
zaručuje zákazníkům internetových obchodů, že certifikovaný obchodník splňuje základní pravidla bezpečného a bezproblémového nákupu, jejichž úroveň je stanovena certifikačními pravidli.

Obchodník mimo jiné dodržuje:

  • Úplné a pravdivé informování o provozovateli (sídlo obchodníka, kontakty na odpovědné osoby, apod.)

  • Úplné a pravdivé informování o zboží a cenách, včetně všech poplatků

Při certifikaci se dále kontroluje:

  • Jakým způsobem probíhá nákup (nákupní řád)

  • Důležité informace o vyřízení objednávky (způsob dodávky, možnosti placení, cena poštovného a balného)

  • Jak probíhá reklamace (reklamační řád)

  • Komunikace se zákazníky (odpovídá na e-maily, telefonáty, apod.)

  • Splňuje zákonné požadavky, dané zejména směrnicemi Evropského parlamentu a Rady, občanským zákoníkem a dalšími normami

Přehled držitelů certifikátu APEK zde.










Program SAOP
byl vytvořen Sdružením obrany spotřebitelů ČR (SOS) za účelem zvýšení obecného povědomí o spotřebitelských právech mezi podnikateli, ale i širší spotřebitelské veřejnosti. SOS Garantuje správnost obchodních podmínek podnikatelů, kterým udělí logo SAOP. Není možné kontrolovat chování podnikatele. Certifikát tedy není zárukou, že např. spotřebitel nebude mít problémy s reklamací. Zaručuje mu však, že se může vždy odkazovat na obchodní podmínky, které podnikatel používá a požadovat práva v nich uvedená.
Pokud se vyskytne více stížností na držitele SAOP, může být odebráno logo SAOP nebo nebude po uplynutí jednoho roku prodlouženo.
Přehled držitelů certifikátu SOAP zde.






BEZPEČNÝ OBCHOD
zajištuje pravidelné měsíční kontroly webových stránek klientů.
Na základě provedených testů a zvolené varianty služby muhou být vydávány časově omezené certifikáty, které se mohou zobrazit návštěvníkům klientských webů přes certifikační logo.
Přínos návštěvníkům klientských webů
Návštěvníkovi kontrolovaných webů přináší certifikát jistotu, že nesvěří své osobní informace špatně zabezpečenému webu, který mohl snadno ovládnout hacker, nebo že neprovedou nákup bezpečnostně nezajištěnou finanční transakcí.
Přínos certifikátu
Provozovateli kontrolovaných webů přináší služba větší důvěru zákazníků a tedy i vyšší výnosy. Navíc klient s certifikátem dostává pravidelné měsíční reporty, které mu umožní udržet jeho server bezpečný a znemožnit tak útočníkovi poškodit nebo zneužít jeho systém. Dalším velice užitečným pomocníkem je monitoring konektivity a funkčnosti webu, který klientovi umožní okamžitě reagovat při každém výpadku.
Seznam testů:
  • Hlavní test na bezpečnost klientského sytému
  • Kniha stížností
  • Kontrola používání pouze zabezpečených finančních transakcí
  • Test e-mailové podpory
  • Monitoring konektivity
Zdroje: O APEK certifikaci, Certifikovany-obchod.cz [cit. 4. 6. 2008, online]
Spotřebitelský audit obchodních podmínek (SOAP), Spotrebitele.info [cit. 4. 6. 2008, online]
Bezpečný obchod - testy a certifikáty pro e-shopy, Bezpecnyobchod.cz [cit. 4. 6. 2008, online]