Kritika strategie modrého oceánu

Úryvek z mojí Bc. práce na téma - tvorba marketingové strategie. Rychlé představení konceptu strategie modrého oceánu v krátké videoprezentaci:



Pokud se podíváme na strategii modrého oceánu kriticky, narazíme na několik problematických míst, které nenechávají marketéry chladnými. Strategii modrého oceánu přirovnává Smock k 2500 let staré knize čínského generála Sun Tzu Umění války. Umění války není o násilí a krveprolití, ale o vítězství bez boje. Není tedy náhodou, že toto dílo je povinnou literaturou na INSEAD. [SMOCK 2007] A právě tady vzniká spor s pojetím a smyslem konkurence v ekonomické teorii.

"Slabé místo" strategie modrého oceánu popisuje Cikánek jako: "spíše než praktická strategie je to snění teoretiků o tom, jak je možné snadno uniknout konkurenčním bojům" [CIKÁNEK 2009]. Současně však oceňuje, že teorie je unikátní v tom, že se soustředí na cíl, zatímco mnohé dosavadní marketingové teorie se soustředily pouze na prostředky. S nadsázkou řečeno se jedná o "trochu poeticky označený prostor pro podnikání na trhu s novinkami, kdy ještě neexistuje další výrobce, nepanuje konkurence a prostor se nebarví jak bojiště krví." [CIKÁNEK 2009]

Dostáváme se k dalšímu sporu, a to jak velkou výhodu vlastně inovace poskytuje. Smock situaci popisuje jako paradox modrého oceánu: "čím je modrý oceán zajímavější, tím větší konkurenci přitahuje" [SMOCK 2007]. Klíčem k úspěšné inovaci je právě konkurence, která nám poskytuje schopnost rozvinout obrané a útočné plány, abychom získali plnou výhodu ze zaváděné inovace. Každá inovace se podle Smocka vyznačuje dvěma rysy: [SMOCK 2007]

1. provedení je důležitější než vlastní inovace a
2. inovace je pomíjivá.

Jedinou jistotou tak zůstává, že jakýkoliv úspěch na sebe váže nové překážky v podobě čerstvé a lépe připravené konkurence. Jedinou jistotou tak je, že konkurence nikdy nekončí a nejlepší zbraní proti konkurenci jsou inovace [SMOCK 2007].

Důležitost významu konkurence shrnuje Garret do tvrzení, že trh je zaplaven mnoha projekty, které jsou špatně vedeny, a proto je nesmysl chtít nemít konkurenci, když je tolik příležitostí díky konkurenci špatné [GARRET 2006].

Veškerá tato kritika se snaží napadat utopickou stránku strategie modrého oceánu tržního prostoru bez konkurence, ale i sami autoři si uvědomují, že vytvořená strategie nevydrží na věky a je ji třeba udržovat a obnovovat. Určitou vtipnou glosou je označení společnosti Google jako firmy, která se topí ve svém modrém oceánu. Zatímco na poli vyhledávačů je Google číslo jedna v celém světě, zoufale se snaží proniknout do dalších oblastí podnikání jako jsou operační systémy, prohlížeče nebo mobilní telefony, a tak se vlastně hladově vrhá do jakéhokoliv konkurenčního boje, kterého se jí na jejím hlavním poli nedostává [RUBEL 2006].

Na strategii modrého oceánu se je potřeba dívat s notnou dávkou opatrnosti a skepticismu. Nikde není zaručeno, že než dojde k uskutečnění realizace strategie, už nebude realizována někým jiným nebo nebude bleskurychle zkopírována konkurencí, které se měla vymanit. V konečném důsledku vždy záleží na rychlosti provedení a potenciálu si náskok udržet.

Zdroje:
Smock, M. A Critical Look At Blue Ocean Strategy, vSvente's Blog, [online, citace 19.6. 2007]

Cikánek, M. Historie dobývání trhu, Trend Marketing, [online, citace 24.2. 2009], dostupný na www: http://mam.ihned.cz/c4-10102310-34643150-103000_d-historie-dobyvani-trhu, ISSN: 1213-7693.

Garret, R., Top Ten Geek Business Myths, Rondam Ramblings, [online, citace 1.10. 2006], dostupny na www: http://rondam.blogspot.com/2006/10/top-ten-geek-business-myths.html

Rubel, S. The Google Anarchy, Micro Persuasion, [online, citace 23.7.2006], dostupny na www: http://www.micropersuasion.com/2006/09/the_google_anar.html